Křemíkový fotovoltaický článek slaví 70 let. Kam až lze posouvat účinnost fotovoltaiky?

Před 70 lety, 25. dubna 1954, představily americké Bellovy laboratoře první moderní fotovoltaický článek na bázi křemíku. Postupem let se z této původně okrajové technologie určené zejména pro kosmický výzkum nebo zásobování odlehlých míst elektřinou stal klíčový prvek pro snižování závislosti lidstva na fosilních palivech, snižování cen elektřiny a pro boj s klimatickými změnami.

Při příležitosti sedmdesátého výročí uvedení křemíkového článků uspořádaly Aliance pro energetickou soběstačnost, Svaz moderní energetiky a Solární asociace setkání s významnými českými osobnostmi, které se na výzkumu a stavbě fotovoltaiky v ČR podílejí.

Technická část diskuze byla věnována posledním trendům ve vývoji fotovoltaických článků. A ten se nyní, poněkud překvapivě, vrací na svůj začátek. Nejmodernější fotovoltaické články tak mají stejnou koncepci, jako právě úplně první článek z Bellových laboratoří, tedy takzvaný N-typ. Jak je to možné? Poslechněte si reportáž z konference, kde na toto téma hovoří Ladislava Černá, vedoucí laboratoře diagnostiky fotovoltaických systémů z ČVUT v Praze.

Dalším technickým trendem je snaha o co nejvyšší účinnost, která se již blíží fyzickým limitům křemíkové technologie. Dnes jsou běžně na trhu panely s účinností 24 %, v laboratořích už se připravují články s účinností 27 %, přičemž křemíková technologie má absolutní limit na 29,4 %. Přesto se už se vyvíjejí články s účinností ještě vyšší. Jak je to možné? Dozvíte se v rozhovoru, kde na téma účinnosti fotovoltaiky hovořil Martin Ledinský, vedoucí skupiny tenkých vrstev pro fotovoltaiku ve Fyzikálním ústavu Akademie věd ČR.